29. 11. 2016

Veřejná pozorování oblohy

Občas nakouknu do archivu starých časopisů. Stojí to za to. S odstupem času totiž člověk zjistí, že se mnohdy vlastně nic nemění. Že lidé i hvězdáři řeší pořád ty stejné starosti a radosti a že je jedno, jestli přitom mají v ruce tužku a papír nebo iPad. 

Dnes jsem nahlédl do časopisu Říše hvězd z roku 1989 (číslo 2.), ve kterém jsem našel článek (Úvahy o veřejném pozorování oblohy) od mého oblíbeného autora Leoše Ondry. Škoda, že Leoš nenapsal nějakou astronomickou knihu, určitě by to byla pecka, která by přežila celý antropocén.  

...Musíme si pořád uvědomovat, s jakými představami o vesmíru na demonstrace veřejnost přichází. Časté dotazy svědčí o katastrofálním stavu. Nechci tím naznačovat nic o hlouposti našich návštěvníků. Spíše o hlouposti naší. Popularizujeme nejnovější poznatky astronomie, národ však žije dosud v geocentrismu. Slyšeli pravda o tom, že Země není středem světa, zcela vážně se však ptají, jestli jsou padající hvězdy skutečně kousky hvězd řítící se k zeměkouli. A nenechme se mýlit tím, že řada návštěvníků zná řadu slov, jako je galaxie, černá díra nebo kvasar. Jak správné mohou být příslušné představy, když základní poznatky jsou dnes ve 20. století výsadou nemnohých. Kdo ví, proč je slunce při západu červené a šišaté, proč v zimě zapadá jinde než v létě nebo proč je vidět popelavé světlo Měsíce?...



Ilustrace, John Keil, 1725

1. 11. 2016

Co je to superúplněk?

Je to úplněk, který je o kapku větší než průměrné úplňky. Proč? Nebeská mechanika Měsíci velí, že kolem Země neobíhá po kruhové dráze, ale po mírně výstředné elipse. A tak je někdy k Zemi blíž (přízemí) a někdy od zase dál (odzemí). Vzhledem k tomu, že časy přízemí a odzemí nesouvisí s měsíčními fázemi, mohou nastávat okamžiky největšího či nejmenšího přiblížení Měsíce k Zemi při libovolných fázích. Teď už asi tušíte, že se dostáváme k jádru problému. Když totiž přízemí nastane zrovna v době, kdy je Měsíc v úplňku, tak tento úplněk bude o něco větší než ty, které se s dobou přízemí příliš neshodly. Záleží jen na tom, jak moc se doba přízemí kryje s dobou úplňku a jak blízko v daném přízemí Měsíc od Země je (vzdálenost Měsíce se při různých přízemích liší). A tak některé úplňky jsou víc „super“ a jiné míň.

A teď to nejdůležitější: Superměsíc (ani superúplněk) není žádným oficiálním astronomickým termínem. Poprvé toto označení použil astrolog (ano, astrolog, ne astronom!) Richard Nolle v roce 1979. Superměsíc definoval jako nov nebo úplněk, který nastává ve vzdálenosti menší nebo rovnající se 90 % jeho nejmenší vzdálenosti od Země na dané oběžné dráze. Proč si však zvolil zrovna 90 %, nikdo netuší.

Velmi blízký úplněk se odehrál 14. listopadu 2016. Naposledy byl tak velký úplněk 26. ledna 1948. Další podobně velký nastane až 25. listopadu 2034