9. 12. 2014

Machu Picchu – část čtvrtá

Člověk za sebou nechá pár mililitrů potu, koruny stromů a i špetku důstojnosti před německými turisty a najednou stojí před turnikety, za nimiž se už nachází Machu Picchu. Až do chvíle, než jsem se protáhnul turniketem a kontrolami batohu (existuje tu dokonce váhový limit), jsem od MP moc nečekal. Čekal jsem důvěrně provařené pohledy, mraky turistů i mraky z vodních pralesních kapek, které dokonale zesměšní náš výhled a hlavně ruch, který šetře jakýkoli náznak prožitku hodného slov, jimiž bych pak mohl okořenit svůj Blog. Byly to zbytečné obavy. Koření je dost.

Sotva jsem prošel kontrolou a urazil pár desítek metrů, objevil se za horizontem pohled, který mi vyrazil dech. A nebylo to nadmořskou výškou. Machu Picchu je prostě úžasné město a hlavně stojí na naprosto fantastickém, neuvěřitelném místě! Atmosféru toho místa nezachytí žádná fotka, žádné HDR panorama (tím ospravedlňuji, že se mi HDR panorama nepodařilo nafotit), žádné video, ani žádná slova. To se prostě musí vidět!!

Netušil jsem, jak úžasné panorama hor se kolem nás otevře, netušil jsem, že za tou hradbou zelených kopců bude vykukovat další hradba hor ovšem s ledovcovou čepicí, netušil jsem, jak svěžím dojmem ruiny působí a jak parádní výhledy se na okraji města otevírají směrem dolů do údolí. Ocitnete se ve všech dílech Pána prstenu najedou, je vám tu fajn a máte touhu si okamžitě vybrat jednu z kamenných garsonek a čekat na příchod noci, rána a dalších roků.

Pokud vás mé líčení MP naštvalo (a to jsem se s metaforami dost krotil, protože mi už došly bonbóny z koky), nebojte, zbývá ještě výživná cesta zpět. Pokračování příště...


A Nice View / Pěkný výhled
Canon EOS 60D, Sigma 17–50 mm 
© Pavel Gabzdyl

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Mohu jen souhlasit. Byl jsem před dvěma roky a táhne mě to zpátky.

Pavel Gabzdyl řekl(a)...

Nápodobně.

Okomentovat