Před malou chvílí jsem si četl o popularizaci astronomie a vlastně i o stylu populárně astronomických knih. Ty dva odstavce se mi natolik zalíbily, že bych se o ně rád podělil s ostatními.
"Popularizace všech věd, zejména věd přírodních a technických, je dnes na širokém stupni vývoje. Nelze tedy říci, že by byla právě na vysokém stupni, neboť v záplavě literatury se vyskytuje hodně věcí povrchních. Dovedou sice čtenáře upoutat lákavým titulem či nápadnou úpravou. Dočte se v nich zdánlivě mnoho věcí, ale mnohdy jen polovina z nich je dokázána a čtvrtina dosud pochybná. Odborník i kritický čtenář poznají snadno takový druh literatury a odloží knihu s patřičným posudkem či odsudkem. Běžný čtenář, kterému je kniha na prvém místě určena a který nemá vždy potřebné průpravy, přijímá vše za bernou minci. Odnese si často nesprávný a téměř vždy zkreslený obraz o tématu.
Astronomie je zdánlivě velmi vděčným polem k popularizaci. Bohužel poměry jsou zde stejné, ne-li horší, než v ostatních vědách. Je zde několik nebezpečných úskalí, na kterých snadno uvázne práce popularizátora. Na prvém místě uveďme bohatý obrazový materiál, který svádí k přeplnění ilustracemi na úkor textu. Dnešní astronomické přístroje i moderní reprodukční technika dovedou vykouzlit zázraky na lesklé křídové ploše. Autor textu se pak mylně domnívá, že je tím jeho práce usnadněna. Přizpůsobí své výklady překvapivé formě ilustrace a smysl i obsah slov je chudý až běda."
Zdá se vám, že tento text docela hezky vystihuje styl většiny astronomických knih, které dnes najdete na pultech knihkupectví? Pak vězte, že vznikl před více než půlstoletím! Jsou to jen mírně upravená úvodní slova (vypustil jsem přežité tvary) ke knize Františka Linka „Potulky vesmírem“ z roku 1943. Kresba od Josefa Hochmana je převzata ze stejnojmenné knihy.
"Popularizace všech věd, zejména věd přírodních a technických, je dnes na širokém stupni vývoje. Nelze tedy říci, že by byla právě na vysokém stupni, neboť v záplavě literatury se vyskytuje hodně věcí povrchních. Dovedou sice čtenáře upoutat lákavým titulem či nápadnou úpravou. Dočte se v nich zdánlivě mnoho věcí, ale mnohdy jen polovina z nich je dokázána a čtvrtina dosud pochybná. Odborník i kritický čtenář poznají snadno takový druh literatury a odloží knihu s patřičným posudkem či odsudkem. Běžný čtenář, kterému je kniha na prvém místě určena a který nemá vždy potřebné průpravy, přijímá vše za bernou minci. Odnese si často nesprávný a téměř vždy zkreslený obraz o tématu.
Astronomie je zdánlivě velmi vděčným polem k popularizaci. Bohužel poměry jsou zde stejné, ne-li horší, než v ostatních vědách. Je zde několik nebezpečných úskalí, na kterých snadno uvázne práce popularizátora. Na prvém místě uveďme bohatý obrazový materiál, který svádí k přeplnění ilustracemi na úkor textu. Dnešní astronomické přístroje i moderní reprodukční technika dovedou vykouzlit zázraky na lesklé křídové ploše. Autor textu se pak mylně domnívá, že je tím jeho práce usnadněna. Přizpůsobí své výklady překvapivé formě ilustrace a smysl i obsah slov je chudý až běda."
Zdá se vám, že tento text docela hezky vystihuje styl většiny astronomických knih, které dnes najdete na pultech knihkupectví? Pak vězte, že vznikl před více než půlstoletím! Jsou to jen mírně upravená úvodní slova (vypustil jsem přežité tvary) ke knize Františka Linka „Potulky vesmírem“ z roku 1943. Kresba od Josefa Hochmana je převzata ze stejnojmenné knihy.
